Jak jsem se dostala k Japonsku?

11. srpna 2017 v 9:12 |  O blogu a jeho autorce
Konnichiwa! < (^^,) >


Dnešní článek jsem se rozhodla věnovat mojí lásce k Japonsku...
Teoreticky tu napíšu, jak jsem se dostala k anime, Japonsku a jeho kultuře... celý můj příběh.
Tento článek bude mít vlastně dvě části, druhá část bude akorát mířena na Koreu ;).

Takže... Jak to vlastně celé začalo? No, docela obyčejně. Kdybych měla brát úplný začátek, tak to nebude nic neobvyklého. Zkrátka jedno tří leté dítě koukalo na pokémony. V té době jsem to strašně jela, měla jsem strašně moc kartiček, několik plyšáků a jeden pokébal... zkrátka fanoušek, jak se patří! :D Nicméně, každý toto nebere jako začátek. Proto, pokud mám napsat, co se dělo dál… pokémoni mi tak rok a půl i s bakuganem stačili, ale později už ne. Když jsem byla menší, dívala jsem se přes den na minimax, kde bývaly pohádky, jenže tu byl jeden háček...měla jsem jen 4 a půl roku, a tudíž jsem chodila spát už okolo 20:00, takže jsem o nějakém animaxu, který běžel po minimaxu neměla ani ponětí. Jenže jednou jsem byla na návštěvě u babičky a dědy... moje babička nebyla ten typ, který by mě hnal už o osmi do postele, stačilo tak okolo desáté spát. Moji prarodiče si tehdy zrovna pořídili nový satelit, na kterém byl i minimax a vzhledem k mojí závislosti na pohádkách, jsem se musela hned první večer jít koukat. No, jenže...odbila devátá hodina a co nestalo? Z minimaxu byl animax a malé Aibi začala cesta za dobrodružstvím...


Víc v celé článku.




Jelikož jsem byla tak malá, tak si nepamatuji vše, co celé dva týdny jelo za anime, ale pamatuji si to, které mně bavilo a následně jsem jím byla posedlá... Vždycky nejdřív jela nějaká úvodní pitomost jako třeba hello kitty, ale ono to bylo vždycky jen tak na pět minut, tak se to dalo. Potom jelo spíš takové kodomo či shoujo anime. Pamatuji si 2 z nich, protože jsem je úplně milovala. První bylo Kirarin revolution a druhé bych ani neoznačovala za anime. Je to spíše napodobenina od cartoon network, ale budiž...král dinosaurů. Což byl konec mého sociálního dětského života, protože král dinosaurů mě dostal natolik, že jsem se soustředila jen na to. Nicméně, po těchto anime běžel obvykle třeba Naruto a jiné si bohužel nepamatuji...Naruta jsem taky docela žrala, ale až později.

Pozn, k obrázku: Král Dinosaurů


No, ale problém nastal, když jsem se vrátila domů. Večerka opět v osm a já trnula, co se v tom králi dinosaurů sakra děje!?

Pomalu jsem smiřovala s tím, že krále dinosaurů už jen tak neuvidím, až jsem se s tím prostě fakt smířila...

Nyní nastalo období, kdy jediné dostupné "anime" byli pokémoni nebo bakugan, ale asi po 2 letech mé utrpení přestalo, protože moje máma postupně posunovala večerku, až jsem se dostala k půl desáté přes týden a o víkendu deset. No, to bylo radost :D. Opět jsem se dostala k těm oblíbencům, plus jsem objevila i nové anime, které mně zůstalo v paměti nejvíce- Inuyasha.

Pozn. k obrázku: InuYasha

Asi rok jsem byla šťastná jako blecha, že mám všechno, co jsem chtěla, ale pak přišla zkáza. Moje máma přestala platit programy navíc, takže jsem byla jak bez minimaxu, tak bez animaxu.
Nyní nastvá dlouhé období, kdy jsem se na nic nedívala, protože jsem v té době internet ještě neužívala, abych mohla alespoň tak něco sledovat. Jediné, co jsem dělala bylo, že jsem si půjčovala různé knihy o Japonsku, které jsem ale stejně obvykle nepřečetla, protože to byly velké knihy a já malá Aibi...XD

K anime jsem se vrátila po čtyřech letech, když jsem dostala svůj první dotykový mobil a měla jsem šanci, něco si najít.
Pak se však stalo něco, co se stát nemělo...stal se ze mně totální závislák a to i na manze. Jako nebyl to žádný extrémní případ, ale věnovala jsem tomu docela dost času. Naštěstí mě to omrzelo hned po asi 3 měsících. Teda úplně ne, ale zkrátka jsem už tomu nevěnovala tolik času a opět jsem se zajímala spíš o kulturu Japonska. Víc jsem se zajímala o jejich zvyky, jazyk, domácnost, ...
Ale vždycky jsem strašně milovala jejich nádobíčko, způsob servírování a hlavně jídlo!!!
...a ještě taky čaj!!!


Pozn. k obrázku. Kirarin Revolution


Nyní už tak nějak žiju více méně asijský způsob života (/ano asijský, nejen japonský ;)) a jsem s ním spokojená. Vyhovuje určitě o mnoho víc, než ten český nebo nedej bůh americký...

Tím však nechci nikomu brát jeho styl života, jen mně to nevyhovuje jinak, než takto...


A co vy? Jak jste se dostali k Japonsku nebo Asii?

Jaké anime bylo vaše první?

Pochlubte se do komentáře. -)




 


Komentáře

1 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 17:20 | Reagovat

Krásny článoček^^ Malá Aibi takto pred telkou sa vytešovala^^
Ja som určite pozerala Pokémonov, ale mňa to ako dieťa nezaujalo :D potom som videla ešte Cesta do fantázie (Spirited away) ale strašne som sa vtedy bála, že sa aj z mojich rodičov stanú prasiatka :D
Potom som prestala a vrátila sa k anime až v roku 2012, ked som frčala na upíroch a kamoška mi poradila Vampire knight aka moje prvé skutočné anime.
Potom to už išlo a v roku 2014 som objavila doramy a ... ide to so mnou až doteraz. :D

2 LM LM | E-mail | Web | 13. srpna 2017 v 0:43 | Reagovat

Pekne napísané :)

Ja som sa k anime tiež dostala vo veľmi nízkom veku, ale nevnímala som to tak ako dnes. Hlavne Naruto ma vtedy bral :D
Závislačiť som začala až v 18 rokoch a anime ma kvôli kamarátovi úplne strhlo (Elfen Lied a Chrono Crusade) a ja som si ho začala cielene hľadať, sťahovať, zhromažďovať, kresliť v štýle manga, čítať mangu, v istom období života i prekladať mangu, postupne som prešla i na doramy, čo znamená, že moja láska sa rozšírila o nový rozmer - Kóreu. Po novom už aj Taiwan a Čínu.
Rok a pol som chodila na jazykovku, aby som sa naučila aspoň niečo po japonsky a táto láska so mnou zotrvala a zakorenila sa do mňa natoľko, že som začala písať i knihu, ktorej dej sa odohráva v japonsku. :)

3 Hikarumi | Heisei9 Hikarumi | Heisei9 | Web | 14. srpna 2017 v 15:25 | Reagovat

Ahoj! :D Rada by som sa ťa spýtala, že ako si na tom s obľúbenými blogmi / affs / SB.. Som totižto z prekladateľskej skupiny sústrediacej sa na jpopovú skupinu Hey! Say! JUMP. Radi by sme na Slovensku a v Čechách ukázali, aký sú super a tak.. Veď to určite poznáš.
Je to avšak ťažké, lebo veľa ľudí sa nemá k nám ako dostať a dozvedieť sa tak či už o nás, alebo o HSJ. Bola by som rada, ak by si sa na náš blog kukla, a ak by sa ti zapáčilo, tak by si bola ochotná sa s nami spriateliť. :P
Sankyu!~

A ešte k článku... Zdá sa, že sme začínali dosť podobne :D Aj keď u mňa to skôr bolo hudbou.. Začalo to hudbou a potom prišlo aj anime. :D Ale vo veľmi malom veku :P

4 leeaibili leeaibili | E-mail | Web | 14. srpna 2017 v 23:52 | Reagovat

[1]: vidíš, já třeba na upíry nikdy neujížděla :D.

[2]: Děkuji :).
Elfen Lied jedno z mých oblíbených :D.

[3]: Ahoj :).
Co se týče oblíbených, tak tam jsou blogy/stránky, na které ráda chodím, takže tam není nic vzájemného, ale v SB mám blog (blogy), se kterými se podporujeme vzájemně. Jak můžeš vidět blog, který je v SB je i v oblíbených, protože ho mám hodně ráda :D.
Jpop sice až tak moc neposlouchám, ale ráda tento styl podpořím :). Blog se mi líbí, takže nevidím problém. Žádné podmínky k tomu nemám, jen někam uvést, že jsme SB (stačí i jen do článku). Já to mám v menu ;).

No, u mně to hudbou završilo XD.

5 Citruštek Citruštek | E-mail | Web | 15. srpna 2017 v 19:06 | Reagovat

Myslím, že viacerí sme sa dostali k Japonsku vďaka anime všeobecne, konkrétne to začalo u väčšiny tými Pokémonmi a potom už asi individuálne podľa žánru.
Ja osobne som sa potom dostala k Narutovi, ktorý patrí medzi moje srdcovky a veľakrát sa k tomu rada vraciam.
Avšak nakoniec to prerástlo tak veľmi, že ma oslovila kultúra, zvyky, tradície a samotný japonský jazyk, ktorý aj študujem ♥
Mňa by len zaujímalo ako si to vlastne myslela s tým tvojim spôsobom života na spôsob toho ázijského, keďže v Európe sa asi ťažko žije takým spôsobom, keďže my nemáme vo zvyku sa ukloniť a mnohé iné veci. :) Každá kultúra má svoje plusy, ale aj mínusy, avšak to v anime či doramách nie je zobrazené reálne.

6 Orida Orida | Web | 21. srpna 2017 v 0:52 | Reagovat

Animax.... Kokos, to si piš, to bol začiatok všetkého :D Ešte A+ kedysi to bolo, ešte pred Animaxom, nie? Staré dobré časy, keď anime tam chodilo ešte v japončine :)
Prvé anime? Samuraj 7! Pokémona a Mononoke Hime nerátam :D Žiaľ moja éra posadnutosti ma už nejako obišlo... teraz už mám anime len ako občasnú zábavku :)
Ale do Japonska by som šla niekedy rada pozrieť. Aj japončinu sa furt občas pokúšam naučiť :D

7 leeaibili leeaibili | E-mail | Web | 24. srpna 2017 v 19:18 | Reagovat

[5]: No, tak samozřejmě se před lidmi neukláním, to by mě měli všichni za blázna, ale myslela jsem spíš, co se týče stravy, úcty k přírodě a starším. V dnešní době je to v Evropě poměrně nerozšířené nějaká úcta k starším a přírodě, alespoň myslím...:)

[6]: Ano A+ bylo taky :) No moje éra posedlosti stejně jak rychle začala, tak i skončila, tedy co se anime týče :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama